(Ne)potřebné vysoké školy
Je s podivem, jak nepotřebně potřebné vysoké školy jsou. Na jednu stranu jsou různé věci gatekeepované na jejich základě, na druhou stranu jejich absolvování neprokazuje kompetenci v daném oboru. To je silně demotivující, jelikož promarnit 3-9 let života pro to, aby se stejně na člověka dívali skrz prsty, nedává upřímně smysl. Tady v ČR se školné platit nemusí, ale např. v USA je to běžná praxe, a v těchto podmínkách jít studovat nedává smysl dvakrát tolik. Je logické, že budou vznikat různé zastřešovací autority vydávající certifikáty, apod., ale je proti veřejnému zájmu jimi celoplošně cokoliv podmiňovat.
Vysoké školy na sebe nemusí vydělávat, ale i tak se potřebují "zavděčovat". Nikdo by na nich přecejenom nestudoval, kdyby nedostal to, co chce. "To" je ale často všechno, jen ne vzdělání. Jde většinou o sociální aspekt a studentské výhody. S tímhle samozřejmě problém nemám, jelikož užitek je pro každého subjektivní, viz Interpersonální neporovnatelnost užitku, ale pokud se absolvováním VŠ podmiňují některé obory, jde o poměrně vážný problém. Optimální stav by mohl představovat situaci, kdy může opravdu kdokoliv a kdykoliv vykonávat činnost, pokud ji umí.
Příkladem nefunkčních "filtrů" je školství, zdravotnictví, a v podstatě cokoliv organizované státem. Nefunkční jsou pravděpodobně proto, že stát nemá motivaci cokoliv měnit, jelikož by se začala ozývat nějaká skupina občanů, že daná regulace je „nutně potřebná“, a kdo by ji zrušil, by pravděpodobně schytal negativní body do příštích voleb. Je s podivem, jaké "výplody" dokáže člověk zaslechnout z úst "odborníků" s x roky vzdělání. Osobně mi přijde, že takovéto instituty mají spíš amplifikační efekt na osobnost daného člověka, než že by mu pomáhaly se správně vyvíjet. Spektrum jde od rozumných lidí po "drony", kdy normální lidé povětšinou hodnotí vysokou školu buď jako ztrátu času nebo neutrálně, zatímco "droni" ji vidí jako jedinou věc, která je opravňuje ke všemu, co dělají. Navíc většina na VŠ chodí z důvodů, které se vzděláním nemají nic společného a učení je vnímané jako "platba" za tyto benefity.
Jako řešení bych viděla cestu směrem ke sebevzdělávání, kdy se člověk může rozhodnout, které znalosti pokládá za nutné, a které ne, a ostatní ať budou soudcem jeho rozhodnutí. V dnešní době to lidé dělají taky, jen je omezená možnost volby toho, jaké znalosti si člověk osvojí, a nevidím pro to rozumný důvod.